"Bůh v Ježíši Kristu člověka nejen oslovuje, ale také hledá. Vtělení Syna Božího svědčí o tom, že Bůh člověka hledá." Toto hledání se rodí z hlubin Božích a dosahuje vrcholu vtělením Slova. Jestliže Bůh hledá člověka stvořeného k jeho obrazu a podobě, činí tak proto, že ho věčně miluje ve Slovu a v Kristu ho touží povznést k důstojnosti přijatého syna. Proto Bůh hledá člověka, který je jeho zvláštní vlastnictví, jinak než všechno ostatní, co bylo stvořeno. Člověk je majetek Boží podle volby lásky: Bůh hledá člověka, protože jej k tomu přiměla otcovská láska.

Proč ho hledá? Hledá ho, kdykoli se člověk od něho vzdálil a skryl se jako Adam mezi stromy pozemského ráje (srov. Gn 3, 8- 10). Člověk se dal svést nepřítelem Boha (srov. Gn 3, 13). Satan jej oklamal, když ho přesvědčil, že je roven samotnému Bohu a že může jako Bůh rozeznávat dobré a špatné, že se svět má řídit jeho vůlí a že se nemusí ohlížet na vůli Boží (srov. Gn 3, 5). Skrze svého Syna se Bůh snaží člověka přivést k tomu, aby opustil cesty zla, po nichž chce nadále kráčet. „Přivést k tomu, aby opustil“ tyto cesty, je totéž jako způsobit, aby pochopil, že kráčí po špatných cestách; znamená to rovněž zvítězit nad zlem rozšířeným v dějinách lidstva. Přemoci zlo: to je vykoupení.“¹

1. _{TERTIO MILLENNIO ADVENIENTE. Apoštolský list Jana Pavla ll. O přípravě na Jubilejní rok 2000 z 10. listopadu 1994. Zvon, České katolické nakladatelství Praha 1995, čl. 7, str. 13-14.}