Královská cesta odpuštění KCO, projekt - zvěst, je výzvou a pozvánkou, aby se na Královské cestě myšlenka o slavení přijatém a darovaném odpuštění dostávala do vědomí širší veřejnosti - do celého světa.
Projekt - zvěst Královská cesta odpuštění, jejímž hlavním zaměřením je „slavit přijaté a darované odpuštění (SPADO)“. Aby si lidé začali více uvědomovat důležitost odpuštění, které přijímají a které darují. Pro každého člověka je odpuštění zdrojem obnovy života. Nejen co se týká každého z nás, ale i lidstva jako celku. Všichni jsme chybující lidé a volbu mezi dobrem a zlem máme na dosah ruky. Rozhodnu-li se jít dobrou cestou, zanechám za sebou pokoj. O jeho vytváření by se měl vědomě snažit každý z nás. Skrze přijaté a darované odpuštění si můžeme usnadnit „cestu“ k bližnímu i k sobě samému.

„KRÁLOVSKÁ CESTA ODPUŠTĚNÍ“. Tato cesta může být nejen cestou králů, obchodníků, turistů, ale i poutníků, kteří touží upřímně po odpuštění. „A tedy když jsme dospěli ke konci druhého tisíciletí, platí ještě víc „evangelijní výzva každému člověku, který má bohatou kulturu a historii, ale nemá jistotu o své cestě: aby se obrátil k celé pravdě, aby se vydal na cestu obrácení“.¹ 
„Pouť, ta odpovídá situaci člověka, který rád popisuje svůj život jako cestu. Od narození až po smrt prožívá každý vlastní situaci putujícího člověka (´homo viator´), Písmo svaté dosvědčuje mnohokrát hodnotu putování na svatá místa; bylo tradici, že Izraelita šel na pouť do města, kde se uchovávala archa úmluvy, nebo že navštívil svatyni v Betelu (Sd 20, 18)) nebo svatyni v Šilu, jež byla svědkem vyslyšení modlitby Anny, Samuelovy matky (1Sam 1, 3). Také Ježíš se dobrovolně podřídil zákonu a s Marií a Josefem putoval do svatého města Jeruzaléma. (Lk 2, 41). Dějiny církve jsou živým deníkem nikdy nekončicího putování.²

"Rozdílnost mezi lidmi věřícími a tápajícími není tak značná, jak se může zdát. Můžeme najít společnou řeč – řeč odpuštění. Nežije člověk, jenž by nehledal nebo nechtěl darovat odpuštění. Právě v tomto ohledu se rozdíl stírá, mizí „babylon“ a „zmatení jazyků“. Chceme tohoto vzájemného porozumění využít k povzbuzení lidí okolo sebe, abychom si byli skrze odpuštění blíže. Odpuštění nás povzbuzuje k rozsévání dobra a lásky, naplňuje nás a dává sílu, abychom došli ke společnému cíli." (Martina Svobodová)

Cesta k odpuštění vede skrze službu. Odpuštění je v dnešní době velmi vznešená a každodenní služba.
Projekt KCO začal vznikat "symbolicky" na Královské cestě. Proč? Delší dobu, denně jsem procházela určitou částí Královské cesty. V lednu 2013 mi přišla tato myšlenka: "S lidmi, které potkávám, se chci rozdělit o bohatství přijatého a darovaného odpuštění". Rozhodla jsem se, že každého člověka, který kolem mne prochází (turisty, obchodníky, barmani, místní obyvatelé…), pozvu k slavení přijatého a darovaného odpuštění. V podstatě je povzbudit, aby vědomě obdarovali bližní – nejbližší svým odpuštěním a tím automaticky také sami sebe. Protože odpuštění je jedno z nejcennějších pokladů lidského života. "Cestu odpuštění", jsem začala od nejbližších. Od svých přátel, kteří pracují v obchůdku vedle chrámu sv. Kajetána a Panny Marie Matky Ustavičné Pomoci. Kde jsem nalezla porozumění a spolupráci. Za přijetí a projev blízkosti jsem moc vděčná. Ať Bůh sešle své požehnání a útěchu.

1. _{SAVERIO GAETA. Mé Jubileum. C říká Jan Pavel II. o velkém jubileu. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří r. 2000. Str. 10 – 11.}
2. _{SEVERIO GAETA. Mé jubileum. Co říká Jan Pavel II. o velkém jubileu. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2000, str. 87.}