ZASVĚCENÍ PANĚ MARII U PŘÍLEŽITOSTI JUBILEA BISKUPŮ 8. 10. 2000
1. „Ženo, to je tvůj syn!“ (Jan 19, 26) Zatímco se chýlí ke konci tento jubilejní rok, v němž jsi nám ty, Matko, znovu dávala Ježíše, požehnaný plod tvého nejčistšího lůna, Slovo, které se stalo tělem, Vykupitelem světa, zaznívají pro nás zvlášť sladce jeho slova, kterými nás odkazuje tobě a dělá tě naší Matkou: „Ženo, to je tvůj syn!“
Tím, že ti svěřil apoštola Jana a s ním všechny syny církve, ba všechny lidi, Kristus nijak neoslabovat svou výlučnou úlohu Spasitele světa, ale spíše ji zdůrazňovat. Ty jsi zář, která nic neodnímá Kristovu světlu, protože existuješ v Něm a pro Něho. Všechno v tobě je „fiat“ (staň se): Ty jsi Neposkvrněná, tys průzračnost a plnost milosti. Hle, tvoji synové shromážděni kolem tebe na úsvitu nového tisíciletí!
Církev hlasem Petrova nástupce, k němuž se připojuji hlasy tolika pastýřů, kteří se tu sešli ze všech končin světa, hledá dnes útočiště pod tvou mateřskou ochranou a s důvěrou naléhavě prosí o tvou přímluvu tváří v tvář výzvám, které se skrývají v budoucnosti.
2. Tolik jich v tomto roce milosti prožilo a prožívá překypující radost milosrdenství, kterou nám Otec daroval v Kristu. V místních církvích po celém světě a ještě více v tomto centru křesťanství přijaly tento dar nejrůznější kategorie osob. Zde se rozechvívalo nadšení mladých, zde se pozvedala úpěnlivá prosba nemocných. Zde procházeli kněží a řeholníci, umělci i novináři, lidé práce a vědy, děti i dospělí a všichni, kteří poznali v tvém milovaném Synu Boží Slovo, které se stalo ve tvém lůně tělem. Vypros nám, Matko, svou přímluvou, aby se plody tohoto roku nevytratily a seménka milosti aby se rozvíjela do plné míry svatosti, k níž jsme všichni povoláni.
3. Dnes ti chceme svěřit budoucnost, která nás čeká, a prosit tě, abys nás doprovázela na našem putování. Jsme mužové i ženy mimořádné epochy, tak úchvatné, ale i tak bohaté na protiklady. Lidstvo dnes vlastní neslýchaně mocné nástroje: může vytvořit z tohoto světa zahradu, nebo z něho udělat hromadu trosek. Získalo mimořádné schopnosti zásahů do samých pramenů života: může je užívat k dobru v rámci mravního zákona, nebo může podlehnout krátkozraké pýše vědy, která nepřijímá hranice, takže pak pošlapává úctu, jakou vyžaduje každá liská bytost. Dnes více než kdy jindy je lidstvo na rozcestí. A ještě jednou, Svatá Panno, spása je všechna a jen ve tvém synu, Ježíšovi.
4. Právě proto tě, Matko, chceme vzít do svého domu jako apoštol Jan (srov. Jan 19, 27), abychom se od tebe naučili připodobnit se tvému Synu. „Ženo, to jsou tvé děti!“ Jsme tu, před tebou, abychom svěřili tvé mateřské starostlivosti sami sebe, církev, celý svět. Naléhavě pros za nás svého milovaného Syna, aby nám v hojnosti uděloval dary Ducha svatého, Ducha pravdy, který je pramenem života. Přijmi ho pro nás a s námi jako v prvním společenství v Jeruzalémě, které se tísnilo kolem tebe v den Letnic. Kéž Duch otevře srdce pro spravedlnost a lásku, kéž přivede osoby a národy k vzájemnému pochopení a pevné vůli po míru.
Svěřujeme ti lidi, počínaje těmi nejslabšími: děti, které ještě nespatřily světlo světa, i ty narozené a v poměrech chudoby a strádání, mladé, kteří hledají smysl života, osoby bez práce a ty, které trýzní hlad nebo nemoc. Svěřujeme ti rozvrácené rodiny, staré osoby, o které nikdo nepečuje, a všechny osamocené a ty, kteří ztratili naději.
5. Ó Matko, která znáš utrpení a naděje církve i světa, pomáhej svým dětem v denních zkouškách, které život přináší každému, a učiň, aby díky nasazení všech nepřevládly temnoty nad světlem.
Tobě, jitřenko spásy, odevzdáváme své putování v novém tisíciletí, aby pod tvým vedením všichni lidé objevili Krista, světlo světa a jediného Spasitele, který vládne s Otcem a Duchem svatým po všechny věky věků. Amen. JAN PAVEL II.
(Pozn. redaktora: Zasvěcení P. Marii u příležitosti jubilea biskupů se v Římě spolu s 2 000 biskupy účastnilo na 80 000 věřících z celého světa. Svatý otec považuje toto zasvěcení za jednu z nejdůležitějších událostí Jubilejního roku.)1
- NOVO MILLENNIO INEUNTE. Apoštolský list, Nejvyššího Pontifika Jana Pavla II. biskupům, kněžstvu a věřícím na konci Velkého jubilea roku dva tisíce. Pracovní překlad doc. C. V. POSPÍŠIL Th.D., OFM. Matice cyrilometodějská s. r. o., Olomouc 2001. (Obálka – poslední list dokumentu.)
