„Volání k obrácení“, je nutné, aby zaznívalo ještě naléhavěji. „Změna srdce“ – která je křesťanským smyslem slova „obrácení“ – je cílem jubilea;

„Jubilejní rok se svou mnohonásobnou a harmonickou náplní míří především k obrácení srdce, k metanoii, kterou začíná v evangeliu Ježíšovo veřejné kázání.“¹

„Neznamená to, že by se mělo hovět novému mileniarismu a pokušení předpovídat podstatné změny v životě kolektivu a každého jednotlivce. Lidský život bude pokračovat, lidé budou dál zakoušet úspěchy i neúspěchy, slavné chvíle i doby úpadku, a náš Pán Ježíš Kristus bude stále, až do konce časů, jediným pramenem spásy“.²

Zazněla v mém nitru „Ozvěna Velkého Jubilea“. „Cítil jsem, že tato historická příležitost se rýsuje na obzoru jako velká milost.“³ „…hovoří výslovně o velkém jubileu, a vybízí všechny, aby toto období očekávání prožívali jako „nový advent“.“⁴ Každé jubileum je „čas adventní“, tak jako bude r. 2100.

„Duch svatý se modlí ve mně a já se k němu přidávám. Na počest Pána by se mohlo třeba i pískat. Jako ten pastýř, který po celý den zpíval písmena abecedy a prosil dobrého Pána Boha, aby on sám podkládal slova, protože, jak říkal, „já nejsem učený“. /v časopise Prier č. 97/1987/ str. 22/. Běželo by tedy o iubilus, o němž mluví sv. Augustin, o modlitbu nebo melodii beze slov, když už slova nestačí.“⁵

„Ozvěna Velkého Jubilea“ Tato ozvěna zazněla v mém nitru po přečtení těchto slov: „Všichni jsou zváni, aby podle svých možností přispěli k tomu, aby nebyla přeslechnuta velká výzva roku 2000, s níž je bezesporu spojeno zvláštní dobrodiní Páně pro církev a celé lidstvo.“⁶ Vnímám, že jsme zváni společně.

„Otevřete dveře Kristu!“ Dnes, v třetím tisíciletí, nabývají „tato slova zvláštní výmluvnost“: „Otevřít dveře Kristu,“ vykládá, „znamená otevřít se jemu a jeho učení, stát se svědky jeho života, utrpení a smrti. … Bez pouta s Kristem ztrácí všechno svůj plný smysl a stírají se hranice mezi dobrem a zlem.“⁷

„Skutečně zahájil nové dějiny nejen pro ty, kdo v něho věří, ale pro celé lidské společenství, protože spása, kterou uskutečnil, je nabídnutá každému člověku.“⁸

„Je to Člověk naděje, Člověk, který je pilířem lidstva. On odhaluje a naplňuje v nás Boží proroctví o osobním a společenském osvobození.⁹

1. _{SAVERIO GAETA, Mé Jubileum, Co říká Jan Pavel ll. o velkém jubileu. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2000. str. 9.}
2. _{SAVERIO GAETA, Mé Jubileum, Co říká Jan Pavel ll. o velkém jubileu. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2000. str. 23-24.} 
3. _{APOŠTOLSKÝ LIST MANE NOBISCUM DOMINE PAPEŽE JANA PAVLA II. BISKUPŮM KNĚŽÍM A VĚŘÍCÍM K ROKU EUCHARISTIE, Říjen 2004 – Říjen 2005, str. 2.}
4. _{TERTIO MILLENNIO ADVENIENTE. Apoštolský list Jana Pavla ll. O přípravě na Jubilejní rok 2000 z 10. listopadu 1994. Zvon, České katolické nakladatelství Praha 1995, čl. 23 str. 27.}
5. _{HOLAKOVSKÝ VÁCLAV, Stručné úvahy o Duchu Svatém, o jeho darech a „charismatické obnově“. List přátelům. Str. 15.}
6. _{TERTIO MILLENNIO ADVENIENTE. Apoštolský list Jana Pavla ll. O přípravě na Jubilejní rok 2000 z 10. listopadu 1994. Zvon, České katolické nakladatelství Praha 1995, čl. 55 str. 50.}
7. _{SEVERIO GAETA. Mé jubileum. Co říká Jan Pavel II. o velkém jubileu. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2000, str. 74.}
8. _{SEVERIO GAETA. Mé jubileum. Co říká Jan Pavel II. o velkém jubileu. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2000, str. 75.}
9. _{SEVERIO GAETA. Mé jubileum. Co říká Jan Pavel II. o velkém jubileu. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2000, str. 75.}